*** Vygruntovaná ložnice. Další fajfka v seznamu :). Postýlka se zatím nekoná. Celý první rok, co kojím, mívám děti u sebe v posteli. Takže stačí malé místečko uprostřed a budem všichni spokojení :). ***
Markéto, ten hnízdící instinkt to je něco :). Ale ložnici člověk potřebuje přece čistou a to i proto, že po porodu se jen tak na úklid člověk nevrhá. Moc útulné hnízdečko. Malé cácorce se bude u vás spinkat úžasně. Vidíš, někdo tvrdí, jak je špatné, když miminka spají u mámy, jiné to dělají běžně. Vždyť co je pro tak bezbranné mládě, jako je to lidské, důležitější než cítit maminčin tep, vůni a teplo. Jsi úžasná maminka. :)
Markét já Tě pořád sleduju a říkám si, že bych zase měla dávat na blog nějaký šicí příspěvky. Je to úžasně inspirativní. Kamarádky teď čekají děti, tak myslím, že dojde i na šití pro miminka. A teď jsem si z brambory vyřízla mráček a hádej co ... ;). Přeju hodně štěstí ve všem a jdu si znova prohlídnout ty miminkovské přípravy abych se inspirovala. A předám kamarádce odkaz sem. Krásnej nedělní večír vinšuju!
jojo, je to super mít mimi v posteli, nevstávat k němu několikrát za noc na kojení, ale jak někdy těžké pak odnaučit to, že po nějaké době bude spát samo ve své postýlce.. Katka
Spaní s dětma v posteli (dokud kojím) mám otestované. Já i mimi se tak nejvíc vyspíme. Nikdy jsem neměla sílu na to v noci vstávat. Naštěstí máme velkou postel...:).
Taky budu příště s miminem v posteli, to přenášení do postýlky nás jen víc probouzelo. Krásný detail s vřesem :-) Zítra se chystám na nákup podzimních dekorací a vřes nebude chybět :-)
Moc hezké, útulné... pokaždé otvírám Tvůj blog s napětím, že by už...a Ty přitom gruntuješ :o)
U nás miminka taky spí v pelíšku, některá i nepřiměřeně dlouho :o), aktuálně je nás tam pět, to znamená, že nejmladší tři se ještě neosamostatnili natolik, aby ho opustili...pro výchovné poradce mám odpověď...1. je nám tak dobře všem, 2. který živočich vyhání své dítě z bezpečí a teploučka...obzvlášť v naší děravé roubence, kde nám v zimě fičí a skoro chumelí, ale památkáři mají dojem, že tak to je v pořádku :o)))
krasna loznice... my k tomu spolecnemu spani tak nejak postupne dosli, porad nekdo strasil, ze hrozi zalehnuti atd, takze spal s nama jen cast noci nad ranem.. a ackoli jako miminko se samostatnym usinanim maly nemel problemy, ted jako dvouletak ma uplne fyzickou potrebu se tulit. ackoli ma postylku se sundanou stranickou primo navazanou na nasi postel, par mesicu ted potrebuje byt proste mezi nama, nebo aspon pritiskly k jednomu z nas. obcas ke mne prijde i pres den, rozepne mi mikinu a hupne do naruce. uzivam si to, co to jde :) a vidim, jak je pri tom prituleni stastny :) verim, ze az bude chtit, cestu do postylky/samostatneho pokoje si najde..
První dcerku jsme jako miminko do postele nepustili, stejně si tam našla cestu sama později a teprve nedávno se vrátila do své postele. Druhá mi už v porodnici dala najevo, že její místo na spaní je co nejtěsněji vedle mě a do roku mi spávala nejen v posteli, ale přímo na břiše. Ještě dnes chodí pravidelně každou noc. No, uvidíme co bude za pár měsíců, asi budeme muset pořídit větší postel:))) p.s.krásné povlečení! ušité?
Krásně útulnu. Hned bych si u vás lehla. Ty umíš tvořit takový krásný útulný domov! K.
OdpovědětVymazatTy to s těma pastelovýma barvama prostě umíš ;-)
OdpovědětVymazatMarkéto, ten hnízdící instinkt to je něco :). Ale ložnici člověk potřebuje přece čistou a to i proto, že po porodu se jen tak na úklid člověk nevrhá. Moc útulné hnízdečko. Malé cácorce se bude u vás spinkat úžasně. Vidíš, někdo tvrdí, jak je špatné, když miminka spají u mámy, jiné to dělají běžně. Vždyť co je pro tak bezbranné mládě, jako je to lidské, důležitější než cítit maminčin tep, vůni a teplo. Jsi úžasná maminka. :)
OdpovědětVymazatU vás bych spala jak šípková růženka!
OdpovědětVymazatMarkét já Tě pořád sleduju a říkám si, že bych zase měla dávat na blog nějaký šicí příspěvky. Je to úžasně inspirativní. Kamarádky teď čekají děti, tak myslím, že dojde i na šití pro miminka. A teď jsem si z brambory vyřízla mráček a hádej co ... ;). Přeju hodně štěstí ve všem a jdu si znova prohlídnout ty miminkovské přípravy abych se inspirovala. A předám kamarádce odkaz sem. Krásnej nedělní večír vinšuju!
OdpovědětVymazatTak to se Jani těším na Tvé výtvory...to se budou miminka mít :))!
Vymazatjojo, je to super mít mimi v posteli, nevstávat k němu několikrát za noc na kojení, ale jak někdy těžké pak odnaučit to, že po nějaké době bude spát samo ve své postýlce..
OdpovědětVymazatKatka
Spaní s dětma v posteli (dokud kojím) mám otestované. Já i mimi se tak nejvíc vyspíme. Nikdy jsem neměla sílu na to v noci vstávat. Naštěstí máme velkou postel...:).
OdpovědětVymazatTaky budu příště s miminem v posteli, to přenášení do postýlky nás jen víc probouzelo. Krásný detail s vřesem :-) Zítra se chystám na nákup podzimních dekorací a vřes nebude chybět :-)
OdpovědětVymazatJaktože jsi ještě celá??! :-) Takový pelíšek pro mimi je nejpraktičtější.
OdpovědětVymazatMoc hezké, útulné... pokaždé otvírám Tvůj blog s napětím, že by už...a Ty přitom gruntuješ :o)
OdpovědětVymazatU nás miminka taky spí v pelíšku, některá i nepřiměřeně dlouho :o), aktuálně je nás tam pět, to znamená, že nejmladší tři se ještě neosamostatnili natolik, aby ho opustili...pro výchovné poradce mám odpověď...1. je nám tak dobře všem, 2. který živočich vyhání své dítě z bezpečí a teploučka...obzvlášť v naší děravé roubence, kde nám v zimě fičí a skoro chumelí, ale památkáři mají dojem, že tak to je v pořádku :o)))
V životě podle mě není jiné období, kdy má dítě nárok a hlavně chuť na tak dlouhou a těsnou blízkost svých rodičů.
Vymazatkrasna loznice... my k tomu spolecnemu spani tak nejak postupne dosli, porad nekdo strasil, ze hrozi zalehnuti atd, takze spal s nama jen cast noci nad ranem.. a ackoli jako miminko se samostatnym usinanim maly nemel problemy, ted jako dvouletak ma uplne fyzickou potrebu se tulit. ackoli ma postylku se sundanou stranickou primo navazanou na nasi postel, par mesicu ted potrebuje byt proste mezi nama, nebo aspon pritiskly k jednomu z nas. obcas ke mne prijde i pres den, rozepne mi mikinu a hupne do naruce. uzivam si to, co to jde :) a vidim, jak je pri tom prituleni stastny :) verim, ze az bude chtit, cestu do postylky/samostatneho pokoje si najde..
OdpovědětVymazatMoje řeč!!! :))
VymazatPrvní dcerku jsme jako miminko do postele nepustili, stejně si tam našla cestu sama později a teprve nedávno se vrátila do své postele. Druhá mi už v porodnici dala najevo, že její místo na spaní je co nejtěsněji vedle mě a do roku mi spávala nejen v posteli, ale přímo na břiše. Ještě dnes chodí pravidelně každou noc. No, uvidíme co bude za pár měsíců, asi budeme muset pořídit větší postel:))) p.s.krásné povlečení! ušité?
OdpovědětVymazatMarki, povlečení jsme dostali od Honzové babičky (která ho kdysu šila). Bývylo na chalupě, ta se prodala...
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat