Často, když čtu váš blog (který mám moc ráda), připadám si naprosto nedostatečná. Mé děti nikdy neměly obšité ručníčky, natož prostírání na svačiny. Někdy si říkám, jak jen se mnou mohou (pře)žít ... ach jo.
Luci...tak to ne! Toto je první ručník, který jsme kdy obšila! A to jen proto, že jsem musela přišít poutko...stroj byl venku, tak jsme ušila i lem! Prostírání děti mít musí...přijde mi lepší jej ušít, než koupit. A nemyslíte, že dětem je úplně jedno, jestli mají obšité ručníky? Je to spíše taková radůstka pro mne, abych si tu práci zpříjemnila. Jestli ve Vás můj blog vyvolává pocit nedostatečnosti, tak mě to moc mrzí. Příští příspěvek napíšu, co všechno se mi nedaří a nezvládám. Abych potěšila :) a nepůsobila tak dokonale. Protože tak si rozhodně nepřipadám! Mějte se hezky! M.
Ne, ne, jen pište, jak jste zvyklá. Já to obdivuju a baví mě to, opravdu. Jinak bych k Vám nechodila na návštěvu. Jen jsem si tak spontánně povzdychla, že na některé věci prostě nemám a nikdy mít nebudu ... ale je báječné si o tom aspoň přečíst a prohlídnout fotky. Těším se na další!!!
Marki, úplně mě dojalo, když jsem se tak na ty věci do školy dívala a představila si, až jednou Kuba půjde....Moc Sáru pozdravuj, ať si to zítra užije. A bude mít nejlepší prostírání a ručník ve třídě-to určitě:-)
Markét, to je tak roztomilé. Jééé. :-) Povedlo se Ti to. *** Lucie, taky si občas říkám, že nestíhám všechno tak dokonale jak vidím na ostatních blozích...Jenže to je jenom zdání. Poradím Vám jednu věc, zkuste si taky svoje "díla" fotit a dokumnetovat a uvidíte, kolik toho zvládáte vy!! Třeba něčeho jiného, ale určitě zvládáte mnoho pěkných věcí!
Když byly děti malé, tak jsem také všechno ušila, obšila a načančala, protože mi to dělalo radost. Myslím, že jim to bylo docela fuk. Pro děti je nejdůležitější ne dokonalá, ale pohodová a veselá máma, takže žádné nervy. Markéto máte moc hezký blog, takový něžný :-)
ahoj Marki, díky za povzbuzení!:) nad tvou konverzací s Lucií jsem se upřímně zasmála, jsem zvědavá na příspěvky o tvých nedostatcích:))) ale ne.. je jasný, že blog bude mít náladu, jakou mu vtiskneš a všední život obnáší i tu šeď, jaks tu jednou psala, ale my se tu chceme inspirovat a nabíjet (i ty mě moc nabíjíš a mluvíš mi z duše:) a o tom to celý je, pa! jo a krásný šatky, z té látky má i Emka sukni, ne? moc pěkný, ty rukávky, hmmm:)...
Často, když čtu váš blog (který mám moc ráda), připadám si naprosto nedostatečná. Mé děti nikdy neměly obšité ručníčky, natož prostírání na svačiny. Někdy si říkám, jak jen se mnou mohou (pře)žít ... ach jo.
OdpovědětVymazatLuci...tak to ne! Toto je první ručník, který jsme kdy obšila! A to jen proto, že jsem musela přišít poutko...stroj byl venku, tak jsme ušila i lem! Prostírání děti mít musí...přijde mi lepší jej ušít, než koupit. A nemyslíte, že dětem je úplně jedno, jestli mají obšité ručníky? Je to spíše taková radůstka pro mne, abych si tu práci zpříjemnila.
OdpovědětVymazatJestli ve Vás můj blog vyvolává pocit nedostatečnosti, tak mě to moc mrzí.
Příští příspěvek napíšu, co všechno se mi nedaří a nezvládám. Abych potěšila :) a nepůsobila tak dokonale. Protože tak si rozhodně nepřipadám!
Mějte se hezky! M.
Ne, ne, jen pište, jak jste zvyklá. Já to obdivuju a baví mě to, opravdu. Jinak bych k Vám nechodila na návštěvu. Jen jsem si tak spontánně povzdychla, že na některé věci prostě nemám a nikdy mít nebudu ... ale je báječné si o tom aspoň přečíst a prohlídnout fotky. Těším se na další!!!
OdpovědětVymazatMarki, úplně mě dojalo, když jsem se tak na ty věci do školy dívala a představila si, až jednou Kuba půjde....Moc Sáru pozdravuj, ať si to zítra užije. A bude mít nejlepší prostírání a ručník ve třídě-to určitě:-)
OdpovědětVymazatMarkét, to je tak roztomilé. Jééé. :-) Povedlo se Ti to.
OdpovědětVymazat***
Lucie, taky si občas říkám, že nestíhám všechno tak dokonale jak vidím na ostatních blozích...Jenže to je jenom zdání. Poradím Vám jednu věc, zkuste si taky svoje "díla" fotit a dokumnetovat a uvidíte, kolik toho zvládáte vy!! Třeba něčeho jiného, ale určitě zvládáte mnoho pěkných věcí!
Krista
Když byly děti malé, tak jsem také všechno ušila, obšila a načančala, protože mi to dělalo radost. Myslím, že jim to bylo docela fuk. Pro děti je nejdůležitější ne dokonalá, ale pohodová a veselá máma, takže žádné nervy. Markéto máte moc hezký blog, takový něžný :-)
OdpovědětVymazatahoj Marki, díky za povzbuzení!:) nad tvou konverzací s Lucií jsem se upřímně zasmála, jsem zvědavá na příspěvky o tvých nedostatcích:))) ale ne.. je jasný, že blog bude mít náladu, jakou mu vtiskneš a všední život obnáší i tu šeď, jaks tu jednou psala, ale my se tu chceme inspirovat a nabíjet (i ty mě moc nabíjíš a mluvíš mi z duše:) a o tom to celý je, pa! jo a krásný šatky, z té látky má i Emka sukni, ne? moc pěkný, ty rukávky, hmmm:)...
OdpovědětVymazatJani...ani se nenaděješ a budeš dávat na blog fotky z Kubova nástupu do školy! :))
OdpovědětVymazatKristi...díky!
Pavlíno...tak tak.
Oli...z té látky má Emča sukni a spoustu dalších věcí doma z ní máme...byl to kdysi dobrý kup v sekáči...ještě kousek mám :))!