Vaše stařenka musela být úžasná. A tyhle fotky mne prostě rozbrečely. Je skvělé, pokud člověk odchází na věčnost s jistotou ve vzkříšení. Váš blog sleduji už asi rok a vždy tu najdu něco úžasného. Díky.
Marki,sleduju to tu stále a je tu hrozně milo, až dnes ale píšu - díky za takovéhle příspěvky. Je to tak dojemný! Je mi smutno z toho, jak se kolem mě stáří zavírá za zdi léčeben a hospiců a jak se smrt - tak přirozená - stává tabu. Lidi o ní nechtějí mluvit, dělají z ní strašáka, hroutí se ze zjištění, že nejsou nesmrtelní... asi se to sem nehodí psát, ale...chtěla bych taky takový pohřeb, s dětmi, hodně muziky a slivovičky... jako za starých časů. Myslím na vás. Kator
Děkuji moc! Krásně jsi to napsala, opravdu. Stařenčin pohřeb byl přesně takový, jak píšeš. Plný kostel s parádní kapelou, na hřbitově potom všudypřítomný houf dětí :), tak zvědavých a zárověň přirozených. Ty jejich bezprostřední otázky a komentáře! U toho se hráli písničky, zpívalo se, smálo i plakalo a nakonec všichni přítomní chlapi shodily saka, vyhrnuli rukávy a hrob zakopali. Odpoledne se pak dlooouho sedělo, povídalo, promítaly se fotky ze stařenčina života...♥. Měj se fajn*Markéta
Je zjevné, že to byl naplněný život. P.
OdpovědětVymazatVaše stařenka musela být úžasná.
OdpovědětVymazatA tyhle fotky mne prostě rozbrečely. Je skvělé, pokud člověk odchází na věčnost s jistotou ve vzkříšení.
Váš blog sleduji už asi rok a vždy tu najdu něco úžasného.
Díky.
Taky moc díky. Jsem ráda, že se tu cítíte dobře!
VymazatMarki,sleduju to tu stále a je tu hrozně milo, až dnes ale píšu - díky za takovéhle příspěvky. Je to tak dojemný! Je mi smutno z toho, jak se kolem mě stáří zavírá za zdi léčeben a hospiců a jak se smrt - tak přirozená - stává tabu. Lidi o ní nechtějí mluvit, dělají z ní strašáka, hroutí se ze zjištění, že nejsou nesmrtelní... asi se to sem nehodí psát, ale...chtěla bych taky takový pohřeb, s dětmi, hodně muziky a slivovičky... jako za starých časů. Myslím na vás. Kator
OdpovědětVymazatDěkuji moc! Krásně jsi to napsala, opravdu. Stařenčin pohřeb byl přesně takový, jak píšeš. Plný kostel s parádní kapelou, na hřbitově potom všudypřítomný houf dětí :), tak zvědavých a zárověň přirozených. Ty jejich bezprostřední otázky a komentáře! U toho se hráli písničky, zpívalo se, smálo i plakalo a nakonec všichni přítomní chlapi shodily saka, vyhrnuli rukávy a hrob zakopali. Odpoledne se pak dlooouho sedělo, povídalo, promítaly se fotky ze stařenčina života...♥.
VymazatMěj se fajn*Markéta
Přesně tak si to představuju! :-)K
Vymazat